Včara jsem se vzbudil, rozloučil s mojí milou a pohodlně usedl do tříci, nastartoval, pustil radio, aby mě 108 km dlouhá cesta z Děčína do Neratovic nenudila as rozjel se. Už od sjezd z nového děčínského mostu se na mě lepil nějakej moula. Projel jsem kruháč s ním v zádech a na rovince v ústecký ulici v dálce zahlédnul kolonu na jejímž konci blikal modrý maják. Kolonu jsem dojel, před sebou stála jedničková Fabia a zastavil. Ten za mnou, co se na mě lepil už od mostu bohužel ne. Rána jak z děla, ráz energie mě odhodil vpřed, instinktivně jsem (ani nevím proč) stočil kola do leva do protisměru, ale stejně jsem byl odhozen na předemnou stojící Fabku. Druhá rána tentokrát do ní. Teprve teď jsem pochopil co se stalo. Vylezl jsem z auta, ten za mnou taky, řval něco co dělám, proč stojím. Začal jsem taky jemně řvát na svou obhajobu, jestli není náhodou slepej, že stojej všichni kvůli koloně. Pak se do toho přidal ještě řidič Fabky (málem se mezi sebou porvali). Pak přijeli policajti (auta obě byli firemní), vše sepsáno. Konečnej účet - viník do mě vražená Octavia Tour (jak jinak než v "závoďácký naftě") proraženej chladič a zlomanej nárazník, Fabia jen rozražený levý Z světlo a sedřenej zadní nárazník a nejhůř já - zlomenej zadní nárazník, zaraženej kufr s podlahou, zaraženej pravej bok do kola (kolo O.K.), rozraženej pravej přední roh (jen blatník a zlomenej nárazník). Tříca na odpis. Sice jsem dojel (s pomocí kluků z Elefantu, který byli tak moc ochotný, že mi flexou uřízli pravý lem zasahující do kola - moc díky). Veškerý investice za těch 7 let (cca 150.000 koulí i s koupí) vylítli během vteřiny oknem. Víc než peníze mě sere, že jsem přišel o fakt spolehlivý auto s duší. Najít nástupce bude těžký. A v automatu, kterej potřebuju (díky kdysi několika doktorům, co se mi hrabali v noze) to bude těžší.
Takže až uvidíte za sebou spěchajícího debila, tak ho radši pusťte před sebe, aby jste nedopadli jako já.
Přidávám pár fotek - auto bude na prodej (324d, delphin metalic), buď celý nebo po dílech. Kdyby něco, pište SZ.
