Tak já se taky přidám, není to vtipný, ale příjemně mě asi před čtrnácti dny překvapili.
Začalo to tak, že jsem se rozhodl jet z Pardubek do Prahy přes Kutnou Horu a ne po dálnici, už ani nevím proč, prostě jsem si tu jízdu iSem po takové době vychutnával. Trochu jsem se proháněl s nějakým Passatem, a tak jsem za Přeloučí zapomněl odbočit vlevo, ale pokračoval jsem rovně. Říkám OK, tak to bude delší, ale o to horší cesta

Projel jsem Kojice a začalo mi to být nějaký divný, ale pokračoval jsem, v Záboří za odbočkou přes most se sjíždí mezi zdi a najednou tam zpozoruju maják, trochu jsem se lekl, tak přibrzdím, zpozoruju, že zastavili nějaký fáčko, tak blinkr (jak jsem byl v takovým pološoku, podařilo se mi je přitom ještě oslnit dálkama), objel jsem je a abych byl co nejdřív pryč, tak jsem za to zatáhl. Prostě malá hovadina, jak na sebe upozornit... Asi o kilometr dál jsem tou cestou znejistěl tak, že jsem zastavil na plácku u cesty a rozhodl se prostudovat autoatlas. A jak tak hledám, kde to jsem, všiml jsem si, že za mnou parkuje koktávka druhé generace. Vzápětí světlo do bočního okýnka a já jen přemýšlel, co bude následovat. "Dobrý večer, pane řidiči, silniční kontrola, předložte prosím....(však to známe)" Tón hlasu relativně vlídný, takže jsem služebníček s úsměvem vše odevzdal. Ten druhý obcházel auto s očividným zájmem, zastavil se na ťuklém rožku u pravého zadního světla, pak u chybějící levé přední mlhovky. Verdikt: Máte to hezké, ale to by chtělo poopravit, tak jsem pohotově odvětil, že mlhovky mám obě nachystané a rožek vyspravím. Přišel druhý příslušník po ověření dokladů a povídá: "...no i Vám to hezky jezdí." Tak jsem jen přikývl, nebyl jsem si jistej, na co naráží. "Tak nám ještě rozviťte světla." (no to jsem nechtěl slyšet, protože pravá zadní obrysovka nesvítila) Tak jsem rovnou vystoupil a vrhl se na zadní světlo, že zkontroluju, případně vyměním žárovku. "To budou kontakty," říká jeden z nich ještě, než jsem ten kryt odšrouboval. Tak já okamžitě, že kontaktol mám taky. A ten druhý: "ale to je v pořádku, to si opravíte potom v klidu."

Tak nad touhle vlídností už jsem vážně ztuhl. Rozměry kol, povinou výbavu, nic takového nekontrolovali, jen se mě ptali, proč nejedu do Prahy po dálnici, když mi ještě platí dálniční známka, tak když jsem jim to vysvětlil, zkonzultovali se mnou další trasu a popřáli hezký večer.
A já jsem pak nechápavě ještě dvě minuty seděl v autě, jestli jsem měl halucinace, protože do té doby mě naopak vždycky hodně dusili...holt byli taky mladí a rozumní
