POZOR v okoli Hradce Kralove

Pokec E30 pozitivních lidí - aneb to, co se jinam nevejde.
Uživatelský avatar
horis
Slabší duchem
Příspěvky: 1322
Registrován: 29. 09. 2006 12:57

Příspěvek od horis » 09. 05. 2007 16:31

No asi si mě nepochopil. Tak znovu :D Prvotní kontakt s řidičem nebo přestupcem je vždy slušný a korektní. To je pravidlo. A pokud poznám náznak nadřazenosti, arogance ( většinou ty machírkové v sedmičkovém BMW nebo Mercedes SLK.atd), tak jsem napsal, že si dovedu vytvořit náležitý respekt. Samozřejmně vždy v mezích zákona, to je pravidlo. A zákon platí pro všechny stejně, i to je pravidlo. Víš, dělám tu špinavou práci dost dlouho, že tyto pravidla používám naprostou automaticky, stejně tak jako ty svoje plíce při dýchání. A nikdo ti neříká, ať poldům podlézáš. Buď vždy sám sebou. Já se osobně taky za kolegy občas stydím. Např. naše dopravka na Kladně ( ze 12 jedenáct jsem jich znal osobně a velmi dlouho). Udělali celé "firmě" pořádnou ostudu a už jsou v "C" :? Ještě ale více se stydím za některé tupouny z řad řidičů, neboť jsou to Češi stejně jako já :roll: Ale občas to jsou perly, co z nich vypadne. Za to může TV Znovu a ty jejich výplachy mozků ve Střepinách, Na vlastní bulvy, Zprávy, atd. Někdy se tomu směju. Ostatní tomu věří, realita je ale jiná.

Mám padla, letím domů. Myslím, že toto téma bylo již vyčerpáno 8)
e30 323i :arrow: e30 320i :arrow: e34 535i :arrow: e30 320Ci :arrow: e39 528i :arrow: e30 325i

Venca
Příspěvky: 3497
Registrován: 04. 04. 2004 08:09

Příspěvek od Venca » 09. 05. 2007 17:08

Hmm, to se to hezky čte :D

Za poslední asi 3 roky jsem byl zhruba 10x zadržen a legitimován PČR (bez vozidla, jen tak).
Jelikož se mi vůbec tohle nelíbí (asi jsem svým zjevem permenentně podezřelý..?), nemíním již delší dobu při takových výkonech s policisty vůbec komunikovat, pouze se prokážu občankou.

Na nemístné a bezpředmětné dotazy typu "Co děláte v Praze?", "Kde pracujete?", "Jakým dopravním prostředkem jste přijel do Ústí na Labem?", "Kolik máte u sebe finančních prostředků?" a podobně odpovím jen kamennou tváří a pohledem do levého oka příslušníka.
Zásadně mlčím, stojím v základním postoji.
Někdy je to těžké, třeba když mi pan příslušník PČR strká tak, abych musel šlápnout do bahna.
Když mi v Praze 10 nutili stát před předkem jejich služební Felicie a seděli uvnitř, měl jsem ruce vzhůru, jako když se vzdávám.
Bylo to na dost frekventovaném místě, takže z toho lidé okolo měli show.
Přestože na mně pan (soudruh?) nadporučík řval (moravsky - "ruce důle!") jak túr, ruce jsem dolů nedal (bolely mně dost, procedura trvala skoro 15 minut).

Tuhle práci dělají samozřejmě "jen" lidé.
Otázka je, jaké procento je těch, co na výkon tohoto povolání skutečně mají duševní dispozice...

Odpovědět